By extending geometrodynamical phase space by embeddings and their conjugate momenta, one can homomorphically map the Lie algebra of space-time diffeomorphisms into the Poisson algebra of dynamical variables on the extended phase space.

Zivot v okamziku. Bohumil Houser. Illustrations by Michaela Paskova. Svitani, Prague 1992. 78 pp.

[Analytical Philosophy in the USA at the end of the 20th Century.].

Cultuurkritisch essay vanuit de optiek van de anti-psychiatrie.

The essays in this volume are based on addresses presented during a colloquium on free logic, modal logic and related areas held at the University of California at Irvine, in May of 1968. With the single exception of Dagfinn F011esdal, whose revised address is included in a recent issue of Synthese honoring W. V. Quine, all of the speakers at the Irvine colloquium are contributors to this volume. Thanks are due to Professor A. I. Melden, Chairman of the Department of (...) Philosophy at Irvine, for his enthusiastic support of the colloquium, and to Drs. Gordon Brittan and Daniel Dennett for their help in the administration of the colloquium. Finally. I should also like to thank Professor Ralph W. Gerard, Dean of the Graduate Division of the University of California at Irvine, for the financial support which made the colloquium possible. KAREL LAMBERT Laguna Beach, California, 1969 TABLE OF CONTENTS PREFACE V KAREL LAMBERT and BAS C. VAN FRAASSEN/ Meaning Relations, Possible Objects, and Possible Worlds 1 JAAKKO HINTIKKA / Existential Presuppositions and Uniqueness Presuppositions 20 RICHMOND H. THOMASON / Some Completeness Results for Modal Predicate Calculi 56 H. LEBLANC and R. K. MEYER / Truth-Value Semantics for the Theory of Types 77 J. M. VICKERS / Probability and Non Standard Logics 102 PETER W. WOODRUFF / Logic and Truth Value Gaps 121 DANA SCOTT / Advice on Modal Logic 143 INDEX OF NAMES 175 KAREL LAMBER T AND BAS C. (shrink)

1. T. Differenz Marx'sche Philosophie zur Hegelschen Philosophie -- 2. T. Differenz Marxistische Philosophie zur Hegelschen Philosophie (2 v.) -- 3. T., 4. Buch. Philosophischer Seinsbegriff und historische Dominanz von Weltanschauungen. 5. Buch. Anlagen, weltanschauliche Dominanz in historischer Auswirkung.

Pojem řádu má své veliké dějiny od předsókratiků až k H. Kringsovi, který v roce 1941 vydává knihu Ordo. U nás se pojmu řádu a řádovosti věnoval po celý život ze­jména brněnský a olomoucký myslitel J. L. Fischer (1894–1973). Idea řádu byla také jedním z pilířů jeho skladebné filosofie, jež měla základní problémy moderní společnosti vyřešit účinněji než marxismus. Současně s „laickým“ Fischerem usilovala v kritických 30. letech dvacátého století o nastolení kýženého řádu vyhraněně katolická skupina sou­středěná kolem tehdy nově (...) založené revue Řád. Oběma pólům šlo sice o podobný cíl (skoncovat s vládou neblahého kapitalismu), ale neporozuměly si pro různost svých věr. Toto osudové neporozumění bychom měli především na univerzitách v Brně a Olomou­ci napravovat využitím odkazu W. C. Smithe, který zásadně rozlišil setrvačnou tradiční víru (belief) a otevřenou víru všech opravdu tvůrčích lidí (faith). Takovou víru měl totiž podle autora také a snad především nový řád usilovně hledající Josef Ludvík Fischer. (shrink)

Považujeme Leninovo dílo Materialismus a Empiriokriticismus považujeme za vhodnou pro vyjasnění vlastních názorů a objasnění těchto názorů případným čtenářům ze dvou důvodů. Především proto, že jsou v ní vysvětlovány v elementární formě problémy vědomí (ve vztahu k hmotě); a také problematika poznávání a role lidského myšlení v tomto procesu. Druhým důvodem je zjištění, že valná většina lidí, aniž by to tušila, sdílí Leninovy názory na to, co je to hmota a vědomí, zda může existovat pohyb bez hmoty, na to, jak (...) poznáváme, jakož i na další kategorie a problémy. (shrink)

Text se zaměřuje na přijetí a vnímání darwinismu v českých zemích v 19. století, kdy bylo šíření a interpretace Darwinova učení paradoxně spjato s dvěma profesory estetiky z Karlo-Ferdinandovy univerzity v Praze, Josefem Durdíkem a Otakarem Hostinským. Ačkoliv poněkud zjednodušovali teorii přírodního výběru, Darwinovu teorii chápali jako příchod nového paradigmatu. Tento text představuje a srovnává interpretaci darwinismu u obou estetiků, zejména jejich stanoviska k teorii přírodního výběru, možnostem aplikace této teorie v estetice a teorii umění, a také jejich vztah k (...) Darwinově výkladu estetických jevů v přírodě. Jako dodatek následuje krátké vyzdvižení Darwinova učení v textech dalších českých estetiků. (shrink)

The essays in this volume are based on addresses presented during a colloquium on free logic, modal logic and related areas held at the University of California at Irvine, in May of 1968. With the single exception of Dagfinn F011esdal, whose revised address is included in a recent issue of Synthese honoring W. V. Quine, all of the speakers at the Irvine colloquium are contributors to this volume. Thanks are due to Professor A. I. Melden, Chairman of the Department of (...) Philosophy at Irvine, for his enthusiastic support of the colloquium, and to Drs. Gordon Brittan and Daniel Dennett for their help in the administration of the colloquium. Finally. I should also like to thank Professor Ralph W. Gerard, Dean of the Graduate Division of the University of California at Irvine, for the financial support which made the colloquium possible. KAREL LAMBERT Laguna Beach, California, 1969 TABLE OF CONTENTS PREFACE V KAREL LAMBERT and BAS C. VAN FRAASSEN/ Meaning Relations, Possible Objects, and Possible Worlds 1 JAAKKO HINTIKKA / Existential Presuppositions and Uniqueness Presuppositions 20 RICHMOND H. THOMASON / Some Completeness Results for Modal Predicate Calculi 56 H. LEBLANC and R. K. MEYER / Truth-Value Semantics for the Theory of Types 77 J. M. VICKERS / Probability and Non Standard Logics 102 PETER W. WOODRUFF / Logic and Truth Value Gaps 121 DANA SCOTT / Advice on Modal Logic 143 INDEX OF NAMES 175 KAREL LAMBER T AND BAS C. (shrink)

Příspěvek je zamyšlením nad proměnami sebepojetí logiky v závislosti na proměnách obrazu světa a kosmologii. Pro Platóna jde o uspořádání bludných cest v nitru, přičemž vzorem jsou zde dokonalé dráhy planet – mikrokosmos se má uspořádat podle vzoru makrokosmu. Jistým vrcholem tohoto pojetí je Aristotelés, pro něhož je zákon vyloučeného třetího základním principem vůbec a platí tedy nejen pro dokonalý nadměsíční, ale je východiskem i pro zkoumání podměsíčního světa. Proměny sebepojetí logiky v novověku lze chápat i na základě toho, že (...) kosmos je od Descarta chápán především jako res extensa a pro zkoumání takového kosmu se „hodí“ spíše matematika. Na druhé straně zde velmi vlivně působí Kantův kopernikánský obrat, který bychom metaforicky mohli shrnout tak, že dráhy planet se řídí podle drah našeho myšlení. Po zpochybnění kantovské představy o jednotnosti a univerzálnosti racionality je tak ve 20. století legitimována stále se rozrůstají pluralita logických systémů. (shrink)

Příspěvek hodlá zkoumat některé filozofické předpoklady a důsledky tzv. sortální identity. Téma sortálů si vysloužilo pozornost filozofů od 60. let především v souvislosti s knihou P. Geache Reference and Generality. Témata identity, její případné závislosti na určitých predikátech a zejména otázka kritérií identity se následně stala předmětem intenzivní filozofické debaty. V této souvislosti budou nastíněna různá pojetí sortálů. Filozofický význam sortálů spočívá především v otázce individuace a (re)identifikace objektů. Mezi sortálními teoretiky se především rozhořela debata, zda jsou s individui některé (...) sortály spojeny nutně, tj. jestli platí, že pokud individuum spadá pod nějaký sortál, pak nemůže spadat pod jiný. Pozitivní odpověď zakládá klasický aristotelský esencialismus, k záporné odpovědi směřují antiesencialisté. V sortální logice se navíc poměrně často buduje hierarchie sortálů, kdy sortály mohou (příp. musí) být ve vztahu podřazenosti k jinému sortálu a lze dokonce uvažovat o případném nejvyšším sortálu jakožto sortálu, který již není podřízen žádnému jinému. Zde se přímo nabízí souvislost s aristotelskou hierarchií kategorií, analogie s touto naukou budou předmětem závěrečného srovnání. (shrink)

Abstrakt/Abstract Na příkladu dvou myslitelů ze zcela odlišných období dějin filosofie lze předvést otázku nejobecnějších podmínek pravdivé řeči, které se projevují na pomezí sémantiky v užším slova smyslu a utváření širšího pojmu světa jakožto pojmu, k němuž patří vytyčení jasných mezí smysluplného vypovídání o tom, co je. Od této velmi obecné otázky se příspěvek obrací k užšímu tématu negace čili k pravidlům užití řeči, která je sice správná a v některých případech pravdivá, avšak postrádá svůj vlastní a specifický korelát v (...) plné osnově skutečnosti samé. Výchozími texty jsou zlomky Parmenidovy básně O jsoucím a její moderní výklady od čtení Russellova až po tzv. modální interpretaci, kladoucí důraz na motivy nutného jsoucího a nemožného nejsoucího, a dále pasáže z Wittgensteinova Traktátu i Filosofických zkoumání (§ 50). Podrobnější srovnání postoje obou myslitelů k negaci umožňuje prohloubit i rozšířit starší srovnávání Parmenidova argumentu o nemožnosti mluvit o tom, co není, a Wittgensteinova důrazu na nutnou existenci jednoduchých objektů. Choosing two thinkers from two entirely different periods of the history of philosophy, one can fruitfully illustrate the issue of the most general conditions of truthful speech, which take effect on the crossroad of the narrowly conceived semantics and a broadly construed concept of the world as a concept that implies the posting of neat limits of the meaningful linguistic articulation of what there is. From this very general issue, the article turns to the narrower question of negation, and thus of the rules of the use of the correct and sometimes true speech that, nevertheless, lacks its specific referent in the full structure of reality. The texts under scrutiny are the fragments of Parmenides’ poem On Being and its modern exegeses ranging from Russell to the modal interpretation that emphasizes the necessary being and the impossible not-being, plus passages from Wittgenstein’s Tractatus and also his Philosophical Investigation (§ 50). A more detailed comparison of the attitude of both thinkers towards negation helps to both deepen and expand the earlier suggested parallel between Parmenides’ argument about the impossibility to speak about what is not and Wittgenstein’s emphasis on the necessary existence of simple objects. (shrink)

Publikace nechce ani plnit požadavky kladené na učebnici, ani podat soustavu logiky. Chce však formulovat koncepci odpovídající soudobému stavu poznatků a založenou na vědeckém světovém názoru. Úvodem objasňuje populární formou základní termíny a některé logické teorie. Poté vykládá teorii deduktivních soustav a předmět logiky, kritizuje současné názory na logiku a její místo v soustavě věd a vymezuje její vztah k ostatním vědním oborům, zejména k filosofii. Závěrem klade otázku, jak lze aplikovat logiku v metodologii, technice a kybernetice.

V příspěvku připomínáme originální spolupráci s prof. P. Maternou, která začala v 60. letech minulého století a vedla ke vzniku třísložkové teorie jazyka, jejímiž autory jsou spolu s Pavlem Maternou Karel Pala a Aleš Svoboda. Články o třísložkové teorii byly publikovány v r. 1976 a 1979, ovšem jméno P. Materny se v titulcích článků ne­smělo objevit, byl tak komunistickým režimem trestán za vyloučení z KSČ v r. 1969. Třísložková teorie jazyka, jak název naznačuje, pokrývá tři základní komponenty sys­tému jazyka, (...) tedy syntax, sémantiku a pragmatiku, a je plně srovnatelná s podobnými pokusy u nás i v zahraničí. Stala se východiskem pro další propojení logiky, lingvistiky a informatiky díky působení K. Paly a P. Materny na Fakultě informatiky od roku 1995. Do této spolupráce se zapojili studenti Fakulty informatiky, zejména Aleš Horák, jehož zásadním příspěvkem je počítačová implementace systému transparentní intenzionální logiky (TILu) ve vztahu ke zpracování přirozeného jazyka (češtiny). (shrink)

Studie je pokusem o zhodnocení klasického filosofického pojetí smíchu. Bergson a jeho předchůdci (Hobbes, Stendhal, Baudelaire) jej zvažovali jako výraz a způsob zakoušení nadřazenosti: smích jako výsměch. Ve srovnání s nimi Karel Kosík odkazuje k dalším antropologickým významům. V této studii se poukazuje k rozmanitosti varietních podob tohoto fenoménu a specifickým možnostem estetické distance v těchto případech.

We introduce proof nets and sequent calculus for the multiplicative fragment of non-commutative logic, which is an extension of both linear logic and cyclic linear logic. The two main technical novelties are a third switching position for the non-commutative disjunction, and the structure of order variety.

During the German-Soviet War and in the decades that followed, the Volyn Orthodox clergy functioned under a cohesive social ghetto, which was to ensure the gradual assimilation of the social group in accordance with the needs of the totalitarian regime. In this situation, the national self-awareness of a part of the sacred priests did not fit into the coordinates of the Nazi religious and ethnic politics and, later, into the process of creation of the Soviet people. The question of national (...) identity remains relevant, and now, when it is the basis of the newest Ukrainian state-making, it has caused division in the Orthodox field. The national consciousness of the Volyn clergy in the years of war and in the era of Soviet totalitarianism never became a topic of separate study. To date, scientists have only partially addressed the problem. Although in 1960, the head of the ROC Council, V. Kuroedov, said that the remnants of religious remnants contributed to preserving the bourgeois nationalist sentiment. The compilers of the first volume of documents and materials “Martyrology of the Ukrainian Churches” Osip Zinkevich and Alexander Voronin, analyzing the national composition of the bishopric of the Russian Church in Ukraine as of 1986, hoped that in case of revival of Ukrainian Orthodoxy, the origin of some of them role. (shrink)

In his 1951 Gibbs Memorial Lecture, Kurt Gödel put forth his famous disjunction that either the power of the mind outstrips that of any machine or there are absolutely unsolvable problems. The view that there are no absolutely unsolvable problems is optimism, the view that there are such problems is pessimism. In his 1995—and, revised in 2013—Verificationism Then and Now, Per Martin-Löf presents an illustrative argument for a constructivist form of optimism. In response to that argument, Solomon Feferman points out (...) that Martin-Löf’s reasoning relies upon constructive understandings of key philosophical notions. In the vein of Feferman’s analysis, one might be object to Martin-Löf’s argument for either its reliance upon constructivist considerations, or for its appeal to non-unproblematically mathematical premises. We argue that both of these responses fall short. On one hand, to be critical of Martin-Löf’s reasoning for its constructiveness is to reject what would otherwise be a scientific advance on the basis of the assumption of constructivism’s falsehood or implausibility, which is of course uncharitable at best. On the other hand, to object to the argument for its use of non-unproblematically mathematical premises is to assume that there is some philosophically neutral mathematics, which is implausible. Martin-Löf’s argument relies upon his third law, the claim that from the impossibility of a proof of a proposition we can construct a proof of its negation. We close with a discussion of some ways in which this claim can be criticized from the constructive point of view. Specifically, we contend that Martin-Löf’s third law is incompatible with what has been called “Poincaré’s Principle of Epistemic Conservation”, the thesis that genuine increase in mathematical knowledge requires subject-specific insight. (shrink)

Festschrift in honor of V.N. Jha, b. 1946, Indologist; comprises contributed papers on various aspects of Vedic literature and philosophy.

The issues related to the multilingual situation in modern Bashkiria are discussed in the article, configuration of multilingualism is given on the basis of extensive and representative data of the latest census. Multilingual issues are discussed in the context of the social functions of philology, as well as a set of measures of a regulatory nature undertaken by the government and society to ensure social, ethno-cultural and inter-ethnic stability. The author believes that the language situation with multilingualism depends on a (...) number of sociolinguistic variables, but the invariant feature of all modifications of multilingualism in Bashkiria should be considered as a factor of the maximum level of language loyalty towards the Russian language. This factor provides a comprehensive and decisive impact on the conditions and status of multilingualism in the republic. (shrink)

The relevance of the study is that the analysis of education as a factor in the formation and development of a creative personality and the conditions conducive to the emergence of a "new creative class" is done. Formulation of the problem - the conceptualization of education as a factor in the formation and development of a creative personality, its main categories in terms of "creativity" and the demand of man as a creator of an innovative environment, based on a new (...) level of interaction "man-society-education", changing the model of sociality. Analysis of recent research and publications. In the study, we rely on the phenomenon of creativity, which is studied in the works of V. Andruschenko, V. Beh, V. Voronkova, A. Kravchenko, S. Kutsepal, O. Kivlyuk, R. Olexenko. The main focus is on Richard Florida's work "Homo creatives: How the New Class Conquers the World". The matrix of education as a factor in the formation and development of a creative personality focuses attention on the discourse thinking of the relationship "creative personality-education" and the influence of the information society on these relationships. Exemption of unexplored parts of the general problem - conceptualization of the concept of "creative personality" and its role in modern information society. At the heart of the study - the conceptualization of the basic schemes of creativity and this is a scientific novelty. The epistemological character of the statement and the praxeological solution of this problem in favor of a creative person and education show that the society must have the necessary and sufficient resources for the reproduction of a creative person and its effective development that affects the social sphere of man. The basic material. The analysis of formation and development of the creative person as the main factor of education is carried out; the definition of "creative personality" is presented; it is proved that the creative component is the dominant factor necessary for solving problems of efficiency of all spheres of activity, including economic ones; conditions that contribute to the growth of the creative component in the future are analyzed ; It was found that it is a "creative social class" as a new class of information society. The object of research is the concept of a creative personality as a new social and cultural phenomenon. The subject of research is the influence of the information society on the formation and development of a creative personality. Methodology is a method of cultural creation, which provides an opportunity for the formation and development of a creative personality. Conclusions - the concept of education as a factor in the formation and development of a creative personality in the conditions of the information society is formed. (shrink)

This work is devoted to the relations between Lambek’s Syntactic Calculus and noncommutative variants of Girard’s Linear Logic; in particular the paper will consider: the geometrical representation of the laws of LC by means of proof-nets; the discovery - due to such a geometrical representation - of some laws of LC not yet considered; the discussion of possible linguistic uses of these new laws.